Jak se u tebe asexualita začala projevovat? Kdy sis poprvé všimla, že je u tebe něco jinak?

Bylo to asi už někde na základní škole, kdy ve třídě bujely hormony a spolužáci se hodně zajímali o sexualitu. A mě to nijak nebavilo, nezajímalo. Oni sdíleli svoje zkušenosti a já jsem tam seděla jako puťka, kývala jsem a bála se, kdy se zeptají mě. Pak přišlo větší uvědomění ve chvíli, kdy jsem si našla první vztah. Řešila jsem to tehdy i se ségrou a ona říkala, že až si někoho najdu, změní se to, že vyspívám pomaleji. Nakonec se ukázalo, že to není pravda. Ze začátku jsem si říkala, že nejsme úplně kompatibilní, že jsme si nesedli, jenže čím víc vztahů jsem měla, tím víc jsem si uvědomovala, že to nebude úplně standardní. Říkala jsem tehdy psycholožce, že mám pocit, že bych mohla spadat do téhle „škatulky“. Je normální, když člověk na sobě najde něco divného, že potřebuje najít důvod, proč to tak je. Takže jsem pro to měla nějakou nálepku, že člověk nemá žádnou potřebu uspokojování sexuální potřeby ani v rámci vztahu. Takže první důvod, díky kterému jsem si to uvědomila, byly ty rozpady vztahů.