Co mají společného všechny historické osobnosti od počátku věků? V pravou víru musíš věřit, ale bezedné tělo, které má vlčí hlad i sexuální touhy, nezapřeš. Proč vlastně Jindřich VIII. věčně popravoval manželky?

Král Jindřich VIII. odpojoval Anglii od katolictví a papeže, bojoval taky ale i s odpadlými protestanty. Stal se nejvyšším představitelem ostrovní anglikánské církve a často vydával krvavá nařízení. Jaký sám byl? V mládí vysoký, sportovní a urostlý, ženy v té době přitahoval, byl prý podobný spisovateli Ernestu Hemingwayovi. Myslel si, že může dělat všechno. V televizi dávali seriál Tudorovci, který byl historicky poměrně věrný. Podle všeho byl Jindřich VIII. i duševně nemocný, střídaly se u něj, hlavně ve spojitosti se ženami fáze mánií a depresí, kdy byl schopen zbavit života ty nejbližší lidi, hlavně manželky a jejich příbuzné.

Roku 1502 náhle zemřel jeho starší bratr Artur Tudor, který se měl stát následníkem jejich otce. Právě král Jindřich VII. chtěl zachovat dobré vztahy se Španělskem, a proto si budoucí Jindřich VIII. vzal za manželku předešlou ženu Artura, Kateřinu Aragonskou. Ta byla starší a hodně na něj zapůsobila už na začátku vztahu. Dala mu ale jen dceru, později známou jako Krvavá Marie, která vládla po Jindřichu VIII. Dlouho čekal na možnost mít syna, což ho postupně odpoutávalo od Kateřiny Aragonské. Když se nedočkal mužského potomka od ní, zakoukal se do vznešené šlechtičny Anny Boleynové, která byla předtím známá jako sestra jeho původní milenky, Marie Boleynové. Anna byla taky dvorní dámou královny Kateřiny Aragonské. Podle všeho byl Jindřich VIII. do Anny skutečně zamilovaný. Dlouho přemýšlel, jak se zbavit Kateřiny, kterou jednou prostě odeslal pryč od dvora i se společnou dcerou Marií. Pak ale Anna nejdřív odmítla být jen jeho milenkou. Ani papež nechtěl anulovat sňatek Jindřicha a Kateřiny, takže katolická církev v Anglii byla najednou dost oslabená a k proměně došlo taky u krále. Korunována anglickou královnou byla Anna 1. června 1533. 7. září pak královna porodila budoucí panovnici Alžbětu I. Byla to velká sláva, ale pro Jindřicha jisté zklamání. Následně Anna ještě třikrát potratila, takže král byl čím dál víc rozmrzelejší. Navíc se Jindřich VIII. zamiloval do její dvorní dámy, Jany Seymourové. Jindřich se svými rádci vymyslel trochu paranoidní spiknutí a velezradu Anny Boleynové, kdy mu měla být nevěrná i se svým bratrem. Nechal jí proto setnout mečem 19. května 1536 hlavu a tím se uvolnil prostor pro Janu Seymourovou.

Protože ta byla ještě ve svých 26 letech pravděpodobně starou pannou, odmítla být taky jen milenkou panovníka. Popisovali ji jako klidnou, plachou a zdrženlivou, uměla si ale pořádně prosadit svoji vůli. Králi se zdálo pravděpodobné, že ona může mít v budoucnu za děti chlapce. Už 4. června 1536 tak byla prohlášena anglickou panovnicí, paranoidní Jindřich jí přesto nenechal korunovat, protože čekal na narození syna a možného následníka tudorovského trůnu. Jana prý neměla takové charisma jako její předchůdkyně, navíc byla podle všeho trochu depresivní a melancholická. Měla přísné a formální chování a dobře se cítila jen ve společnosti žen. Byla hodně konzervativní a dvůr tak ztratil svůj lesk, spojený s francouzskou módou. Jindřich jí naznačoval, ať se nijak nespojuje s politikou, ví přece, jak dopadla její předchůdkyně. Jindřich Janu skutečně miloval, za pár měsíců se s ní ale začal nudit. Uměla se přesto sblížit s dcerami krále, také měla dobrý vliv na lid. Chtěla ho vrátit i do lůna katolické církve. Potom přišel velmi těžký dvoudenní porod, kdy se jí 12. října 1537 narodil dlouho očekávaný syn. Jindřich byl radostí celý bez sebe, přesto přišla zase situace, která krále zasáhla. V noci z 24. na 25. října Jana umřela na horečku omladnic. Jindřich VIII. začal hluboce truchlit a upadl do těžké deprese. Vymohl si, že po smrti spočine po jejím boku, protože jí podle svého názoru miloval ze všech žen nejvíc.

Nový sňatek přišel až poté, co se král dostal z hluboké deprese, tedy až 6. ledna 1540. Chtěl mít pokud možno ještě dalšího syna, protože úmrtnost kojenců byla v té době opravdu vysoká. Vybral si k tomu Annu Klévskou, dceru německého vévody. Šlo tak hodně i o otázku politickou, Francie chtěla ve spojení se Svatou říší římskou bojovat a zaútočit na Anglii, už jen z důvodu postavení katolické církve. Anna Klévská se styděla a nechtěla se ukazovat králi dopředu, proto jí jen namaloval přibližný portrét Hans Holbein. Když jí pak král poprvé uviděl, byl hodně zklamán a upadl zase do deprese. Na obraze totiž nebyly zobrazené dírky po neštovicích. Nemohl jí ale poslat zpátky, protože byl rozhádán s politicky příliš silnými, katolickými zeměmi. Svatební noc podle všeho byla prohra, král dokonce v intimní chvíli vykřikl, k pohlavnímu styku pravděpodobně nedošlo ani později. Jak se král vyjádřil: „Nemá v sobě nic pěkného a vypadala špatně zepředu i zezadu. Povislá prsa i další znaky ve mně vyvolaly jistotu, že už není pannou. Nemám k ní žádnou touhu“. Možná už byl impotentní, měl v té době v pase 145 cm a taky bércový vřed. Anně Klévské brzy navrhl rozvod, což vedlo k psychickému zhroucení královny, rozvod by pro ni byl urážkou. Nabídl jí tedy vydatné odstupné, paláce a služebnictvo. Ona věděla, že může dopadnout jako Anna Boleynová, tak vše přijala. Manželství bylo rozvedeno, pravděpodobně i bez naplnění (rozuměj v sexu). Mohla přesto užívat titul králova sestra, později si našla i dost milenců.

Pátá manželka Jindřicha VIII. Kateřina Howardová byla z vysoce postaveného katolického rodu. Už v mládí byla málo kontrolována, a tak se stalo, že sexuální zkušenost získala už ve čtrnácti letech se svým učitelem hudby Jindřichem Manoxem, který jí později zradil u soudu. O dva roky později se seznámila s Francisem Derehamem a o jejich milostném vztahu věděli služebné i příbuzní. Následně se stala dvorní dámou princezny Marie i Anny Klévské. Věděla, že asi nebude mít věno a nesežene dobrou partii. Chodil za ní ale králův společník Thomas Culpepper. Její katolický strýc Howard chtěl znovu navrátit moc katolické církvi. Král už půl roku trpěl dalšími depresemi z manželského nenaplnění a o 30 let mladší Kateřinu si hodlal vzít, připomínala mu totiž Annu Boleynovou. Král jí po svatbě skutečně miloval a byl z ní nadšený. Jindřich už byl ale starý a trpěl spoustou nemocí, jeho mladá žena si přesto užívala života, zábav, tance a společnosti mladých mužů. Protestantská strana, spojená se Seymoury ale nechtěla, aby katolictví na ostrovech znovu vyhrálo, a proto se rozhodla katolické Howardy zničit. Královna se pod tlakem přiznala k setkávání se s mladíky a byla poslaná do kláštera. Král jí nechtěl obvinit, ale už s ní nedokázal žít. Dlouho jí nechtěl ublížit, ale brzo nechal krutě zabít Derehama, Manox se přese všechno zachránil. Culpepper byl popraven. Většina Howardů byla hlavně díky Thomasi Cranmerovi, anglikánskému arcibiskupovi canterburskému zatčena a 13. února 1542 po necelých dvou letech manželství s Jindřichem VIII. byla v Toweru popravena i Kateřina Howardová.

Poslední, šestá žena Jindřicha VIII. Kateřina Parrová byla před sňatkem už dvojnásobnou vdovou. K jejich sňatku došlo 12. července 1543. Původně si chtěla vzít za manžela svého milence Thomase Seymoura, bratra Jany Seymourové, král ho ale poslal jako vyslance do Bruselu a soka se tak úspěšně zbavil. Kateřina pochopila, že králi se neříká ne a svůj osud přijala. Taky sice pocházela z přísně katolické rodiny, ale během manželství se stala horlivou obhájkyní reformace a protestantismu. Všechno to šířila mezi dvorními dámami a dvořany, psala dokonce i celé knihy. Smutný král ale neměl rád horlivé katolíky ani horlivé protestanty. Královnu se ti první tedy rozhodli zničit, ale ona se podřídila královu přání, aby přestala s blázněním. Pokorou a poslušností zapůsobila na krále a ten hlavně katolíky vyhnal od dvora i ze země, nebo je nechal zatknout. Pro depresivního krále byla spíš ošetřovatelkou než milenkou, taky si dobře rozuměla s jeho třemi dětmi, hlavně s pozdější královnou Alžbětou. Jindřich VIII. zemřel roku 1547. Thomas Seymour, nový manžel Kateřiny Parrové začal patnáctiletou Alžbětu zneužívat. Manželka mu zemřela při porodu jejich dcery na horečku omladnic a Seymour byl popraven prý kvůli vzpouře. O tom všem už ale mrtvý král nic nevěděl.