Striptérka v domově důchodců
Před pár dny obletěla internet zpráva o tom, jak v domově důchodců pro válečné hrdiny objednali svým seniorům striptérku.
Tato zpráva ihned rozdělila lidi na dva tábory. Jeden se pohoršoval a kritizoval zaměstnance tohoto domova, druhý tábor s tím souhlasil.
Ptám se, proč se pohoršovali?
Prý striptérka byla příliš odvázaná, málo oblečená, prý se to nehodí do domova veteránů … Na videu, které uniklo z této oslavy bylo vidět, jak si to dědečkové užívají, smějí se, radují se. A když striptérka dovolila jednomu z nich si i sáhnout, jejich radost neměla konce.
Mladá tanečnice prý byla oděna pouze ve spodním prádle a vyzývavě tančila.
Vedení domova se následně muselo omluvit a slíbit, že při plánovaní příštích akcí budou obezřetnější.
Ptám se proč? Proč se důchodce od určitého věku stává bezpohlavním jedincem, proč, pokud je svéprávný, nemá nárok na trochu potěšení, nebo spíš normální život? Vždyť kolik mladších chlapů si rádo zajde na striptýz a nikoho to nepohoršuje. Kdy a od jakého věku musí za přirozené touhy člověka rozhodovat jiní?
Stejně tak mě rozhořčil případ, kdy se padesátileté děti obrátily na kněze a posléze na starostu obce a vedení domova důchodců, kam odložili svoji svéprávnou a soběstačnou maminku, že chce uzavřít sňatek s také vdovcem a také obyvatelem toho domova důchodců. Prý je to nemravné a proti Bohu a zdravému rozumu. Ale ani tak to nebyla jejich reakce, co mě tak rozčilila, jako pobouřené souhlasy spoluobčanů s dětmi těchto starých lidí, kteří ještě jednou, na podzim svého života, zatoužili po lásce, po přítomnosti a blízkosti někoho, kdo je bude držet za ruku, hladit, líbat, šeptat hezká slova plné lásky. Copak, když je člověk starý, nemá právo na lásku a sex? Kdy toto právo ztratil? V jakém věku se z normálního muže, nebo ženy stává bezpohlavní jedinec? Jak může úplně cizí, mladý člověk vědět, jak se cítí starý člověk, kterého jeho nejbližší, kterým dal vše, odložili do domova důchodců, aby tam dožil sám, opuštěný rodinou? A když si tento starý člověk najde někoho, kdo je ochoten věnovat mu svůj čas a svoji lásku, tak je to proti zdravému rozumu?
O to víc jsem byla mile překvapena, když vloni Ježíškova vnoučata v Orlové se rozhodla splnit přání jedné z důchodkyň a uspořádat pro ni a její kamarádky pánský striptýz. Jsem ráda, že právě u nás, v Česku, chápou, že i starý člověk má své sny a přání, byť i velmi intimní. Proč ne? Babička se svěřila, že nikdy v životě pánský striptýz neviděla a že by se ráda ještě jednou podívala na hezké svalnaté, vypracované mužské tělo. A proč ne? Babiček se na vystoupení sešlo víc, striptér z Ostravy už měl s vystoupením pro seniorky nějaké zkušenosti, a tak věděl, jak jim své vystoupení přizpůsobit.
Vždyť starý člověk, stejně jako člověk na invalidním vozíku, není bezpohlavní jedinec, i když obě tyto skupiny okolí tak velmi často bere.
