Fake news a deep fake
Digitální manipulace se stala současným fenoménem a aniž bychom o ní jakkoliv hlouběji přemýšleli a snažili se nastalou situaci řešit, vryla se nám bez našeho vědomí hluboko pod kůži a tam si našla svoje místo. Fake news a deep fake – pojmy, které mohou znít zcela neznámě, ovšem v současné době jsou bohužel aktuálnější než aktuální témata některých zpravodajů, jelikož se týkají nás všech. Ať už jim věříme, nebo se jimi nenecháváme ovlivnit a hledáme v ověřených vodách, stejně se jim nevyhneme. Dříve, či později, na ně narazíme na sociálních sítích, na internetu, v emailech, atd., neboť se šíří mezi lidmi jako lavina.
BDD – tělesná dysmorfická porucha
Zabrousíme-li více do tohoto tématu, zjistíme, že nejpalčivějším problémem toho všeho je upravování vzhledu na fotografiích, neboť tyto úpravy, které se týkají již historických snímků, mohou v dnešní době vést k duševním poruchám, nebo dokonce k duševnímu onemocnění.
Za jednu z nejvíce rozšířených poruch, souvisejících s fenoménem upravování vzhledu na snímcích, je považována tzv. BDD (Body Dysmorphic Disorder), neboli tělesná dysmorfická porucha, která je v některých kontextech známá jako dysmorfofobie. Jedná se o duševní poruchu definovanou ohromným zaujetím domnělou vadou ve fyzickém vzhledu. BDD se zařazuje do obsedantně-kompulzivního spektra, čímž se odlišuje od poruch jako je například anorexia nervosa.
Odhaduje se, že BDD postihuje 0,07 až 2,4% populace. Obvykle začíná v období dospívání a postihuje ženy i muže. Svalová dysmorfie subtypu BDD, vnímající tělo jako příliš malé, postihuje většinou muže. BDD, kterou běžně přehlížejí i psychiatři, bývá poddiagnostikována. Vzhledem k tomu, že tato porucha vážně zhoršuje kvalitu života v důsledku vzdělávací a pracovní dysfunkce a sociální izolace, ti, kteří zažívají BDD, mají tendenci, mít vysokou míru sebevražedných myšlenek a mohou se o sebevraždu i pokusit.
Face filtry
Ale vraťme se k samotnému fenoménu upravování vzhledu na fotografiích. S příchodem sociálních sítí a umělé inteligence už není potřeba nějakých speciálních dovedností, vše za vás aplikace udělají samy. V devadesátých letech minulého století i v nultých letech tohoto století se ještě magazíny upravovaly ve photoshopu. Dnes stačí otevřít například Instagram, Snapchat nebo TikTok a uvidíme fotky i videa, kde si převážně mladí lidé s tzv. Face filtry jistojistě sami pohráli. Některé tyto fotografie a videa umí být vtipné i umělecky estetické, ale zároveň nás vylepšují, což může být sice dobré pro váš profil, ovšem pro psychické zdraví už míň. Aplikace pro zdokonalování totiž rozšiřují propast mezi naším digitálním a skutečným Já.
Instagram face a kosmetické úpravy
U žen dokonce vznikl výraz Instagram face. Jde o druh obličeje s nastylizovaným obočím nebo našpulenými rty, pleť bez pórů, i buclaté tváře se dají ztenčit, vylepšit řasy a podobně. Pak vznikne váš dokonalý look, ale je skutečně váš? Instagram face může pomocí různých filtrů vyzkoušet a ochutnat každý. V posledních letech se z toho stal naprostý fenomén, ovšem u obzvláště nejistých lidí může tahle propast mezi očekáváním a realitou vést k právě již zmiňované tělesné dysmorfické poruše BDD. Tato porucha postihuje jednoho z padesáti lidí ve Spojených státech. Je docela běžné a stává se (aby byla tato změna trvalejší), že lidé chodí na menší kosmetické zákroky, aby se stali tím, co vidí na svém displeji. Společnost Meta, která vlastní Facebook a Instagram, dokonce ve svém interním dokumentu uvádí, že si je vědoma škodlivých účinků těchto aplikací na ženy. Třicet dva procent dospívajících dívek uvedlo, že když se cítily špatně ze svého těla, Instagram jim způsobil, že se cítily ještě hůř.
Falšování minulosti
Tohle všchno mě přivádí k myšlence, zda jsou fotky s fotofiltry ještě fotky nebo zda už nejde o druh nějaké stylizované grafiky? Fejkujeme si přítomnost, abychom oklamali svoji minulost? Na co budeme mít v telefonu miliardu fotek, které ve výsledku stejně nezobrazují to, co jsme v daný moment skutečně prožívali? A prožívali jsme skutečně to, co jsme prožívali? Nešlo celou dobu jen o účel dalšího zfalšování minulosti, abychom měli nějaký content na sociální sítě? K čemu to vlastně celé je? Naše chápání toho, co dělá fotografii falešnou, se brzy zase změní, zase posune, stejně jako to bylo v minulosti u digitálních fotek, Photoshopu, Instagram filtrů a dalšího. Je dobré se na to připravit. Digitální manipulace se čím dál častěji stávají součástí našich životů a mění naše chování a vnímání toho, co považujeme za normální. Je docela těžké historicky určit, kde se nachází hranice, která rozděluje to, co považujeme za manipulaci a co už ne. Do jaké míry je pro člověka výhodné hrát tuhle hru na filtry? Kam nás celá tahle situace s falšováním minulosti nakonec dovede? Nechme se překvapit.
