Skip to content
Menu

Mladá vdova Jackie

Mladá_vdova_Jackie

Co mají společného všechny historické osobnosti od počátku věků? Chtějí něčím vyniknout, nebo si jen tak užívat života, ale určitě touží i po lásce. Manželka prezidenta Kennedyho byla reprezentativní a chytrá, ale dvakrát jí předčasně umřelo dítě a nakonec i muž.

Jacqueline Kennedyová se narodila 28. července 1929 v Southamptonu na východním pobřeží USA v bohaté rodině Janet Leeové a Johna V. „Jacka“ Bouviera III. V té době právě sice začala velká hospodářská krize, ale rodina si žila v luxusu, i se služebnictvem. Rodiče se poměrně brzy rozvedli, což dceru citově zasáhlo, ale už v té době šlo o skutečnou bojovnici. Byla velmi nadaná a chytrá, proto lehce vystudovala elitní školu Vassar College. Následně rok cestovala po Evropě a po svém návratu do USA studovala na Univerzitě George Washingtona v hlavním městě Spojených států amerických. Od roku 1952 pak pracovala v deníku Washington Times-Herald jako fotoreportérka. Svou usilovnou prací si vybojovala renomé kvalitní společenské novinářky, proto ji také vyslali do Londýna, odkud např. přinášela reference o korunovačních oslavách nastupující britské královny Alžběty II.

Kvůli svému povolání se brzy seznámila s charismatickým J. F. Kennedym. Poznali se v květnu 1951 na večeři u manželů Bartlettových. Oba na sebe navzájem zapůsobili, ale nejprve o sebe neměli výraznější zájem. Přesto se zasnoubili, i když až 23. června 1953, a vzali se 12. září 1953. Tato velká sláva se odehrála v Newportu na Rhode Islandu v kostele Panny Marie. Krásné svatbě požehnal i sám papež, oba manželé byli totiž se svými rodinami římskokatolického vyznání. Manželům se narodily dvě dcery a dva synové, nedonošená byla Arabella (nar. 1956), Caroline (nar. 1957), John mladší (nar. 1960) a Patrick (1963), který žil bohužel jen několik dní. Po svatbě bydleli mladí Kennedyové v Georgetownu, prestižní čtvrti ve Washingtonu, D. C., protože mladý J. F. K. pracoval ve Sněmovně reprezentantů a později také v Senátu. Jackie, když to bylo možné, navštěvovala semináře dějin USA, díky znalosti cizích jazyků překládala pro manžela politické texty z francouzštiny i španělštiny.

V roce 1961 se John Fitzgerald Kennedy stal prezidentem USA. Byl velmi mladý. Jacqueline se v té době starala hlavně o děti. Uměla přesvědčit kongresmany, aby Bílý dům prohlásili za národní historickou památku. Jackie také nechala uspořádat veřejnou sbírku na jeho rekonstrukci. Pro skutečnou propagaci nechala sepsat jeho průvodce a natočit i dokument o nejslavnějším domě v dějinách Spojených států amerických. V té době se z Washingtonu stalo opravdové kulturní centrum, do prezidentova sídla byli často zvány různé celebrity, také třeba hudebníci a slavní hollywoodští herci. To si nenechal ujít J.F.K., který se lehce seznamoval s mladými ženami. Měl prý v té době několik milostných avantýr, možná i s Marylin Monroe a Audrey Hepburn. Jako milenky měl i své mladé sekretářky, se kterými v příhodném počasí často vyváděl v bazénu. Prý jeho výboje byly ovlivněny injekcemi hormonů, které musel brát kvůli bolestem ve válce zraněných zad. Jackie byla vysoce inteligentní, okouzlující a působila reprezentativně. Na veřejnosti tudíž projevovala své emoce jen minimálně. Šlo totiž o dokonalou herečku, která se dokázala podobně jako její manžel trochu i nadlidsky ovládat. Když se rodina stáhla do soukromí, byla však schopná vyvolat hysterické scény, především pokud se jednalo například o ochranu jejích dětí před novináři. Když se nastěhovali do Bílého domu, vedla Jackie prezidentskou domácnost se skutečně velkou zodpovědností. Byla prostě velice zajímavá a nápaditá.

Jackie Johna dokázala tolerovat, protože podobně v té době žily mnohé mladé rodiny v Americe. J. F. K. jí určitě miloval, stejně tak i své malé děti, které spolu měli, žil ale zároveň jako playboy, vždyť byl pořád ještě poměrně mladý. Jackie svým stylem oblékání určovala módní trendy pro ženy, ve společnosti se cítila dobře a plně se věnovala i soukromému životu. Manželé spolu zažili i několik politických otřesů, spojených se sovětskými raketami na Kubě, nepovedené invazi v Zátoce sviní, rasovými spory na Jihu a postavením berlínské zdi. Jedno ale spolu přežít nedokázali, a to atentát v Dallasu 22. listopadu 1963. Jackie zraněného Johna chránila svým tělem, ale ani to nepomohlo. Po atentátu se jako vdova přestěhovala do New Yorku, aby poskytla svým dětem spokojenější život. Tehdejší politici o ní uvažovali jako o budoucí možné viceprezidentce, senátorce nebo velvyslankyni ve Francii, ale ona všechny tyto nabídky odmítala. Rozhodla se starat hlavně o děti a také o manželův odkaz budoucím generacím. I proto nechala vybudovat například John F. Kennedy Memorial Library v Bostonu, hlavním sídle klanu Kennedyů.

Nejdřív žila poměrně dlouho o samotě, ale muži se jí nijak nevyhýbali a ona jim také ne. Nijak se jí nelíbilo, že by měla být profesionální vdovou. Proto dlouho rozvažovala a nakonec se provdala za řeckého miliardáře Aristotela Onassise. Ke svatbě došlo 20. října 1968, tedy už po smrti bratra svého prvního manžela Roberta po atentátu. Manželství z různých důvodů příliš šťastné nebylo. Ráda novému manželovi posílala vysoké účty za módní oblečení, přičemž Onassis jenom pokračoval ve schůzkách s jinými ženami. Jeho příbuzní ji brzy označovali za typickou zlatokopku, podobných manželství ve Spojených státech ale bylo v té době až dost. Po smrti druhého manžela pracovala jako redaktorka u známého nakladatelství Viking Press. Od roku 1977 zase působila jako akviziční redaktorka ve světoznámém nakladatelství Doubleday.

Od osmdesátých let žila s obchodníkem s diamanty Mauricem Tempelmanem. Zajímala se hlavně o své děti a jejich rozvoj, ale neuzavírala se ani před světem a ráda zavítala do společnosti. Byla silnou kuřačkou. Angažovala se hlavně pro zachování historických budov. Přesto ale měla spíše menší sociální cítění, což bylo ovlivněno jejím dětstvím. V některých dobách se přikláněla k feminismu. V lednu 1994 u ní diagnostikovali Non-Hodkinův lymfom, na který 19. května téhož roku ve 22:15 místního času zemřela ve svém apartmánu na Páté avenue na Manhattanu. Její pohřeb byl sice soukromý, vysílán byl ale přesto televizemi z celého světa. Byla pohřbena vedle svého manžela J. F. Kennedyho na nejslavnějším, Arlingtonském hřbitově. Později se postava Jacqueline Kennedyové Onassisové objevila v mnoha filmech různé kvality, i v dokumentárních pořadech. V italském životopisném snímku Callasová a Onassis její roli ztvárnila italská herečka Anna Valleová, dřívější Miss Italia. Také byla hlavní postavou ve filmu z roku 2016 Jackie, kde ji zahrála slavná Natalie Portmanová. Jackie rozdávala lásku, krásu a šarm, ale už navždy bude hlavně vdovou po J.F.K.

Příspěvky autora

Podobné příspěvky

Mladá vdova Jackie

Mladá_vdova_Jackie

Co mají společného všechny historické osobnosti od počátku věků? Chtějí něčím vyniknout, nebo si jen tak užívat života, ale určitě touží i po lásce. Manželka prezidenta Kennedyho byla reprezentativní a chytrá, ale dvakrát jí předčasně umřelo dítě a nakonec i muž.

Jacqueline Kennedyová se narodila 28. července 1929 v Southamptonu na východním pobřeží USA v bohaté rodině Janet Leeové a Johna V. „Jacka“ Bouviera III. V té době právě sice začala velká hospodářská krize, ale rodina si žila v luxusu, i se služebnictvem. Rodiče se poměrně brzy rozvedli, což dceru citově zasáhlo, ale už v té době šlo o skutečnou bojovnici. Byla velmi nadaná a chytrá, proto lehce vystudovala elitní školu Vassar College. Následně rok cestovala po Evropě a po svém návratu do USA studovala na Univerzitě George Washingtona v hlavním městě Spojených států amerických. Od roku 1952 pak pracovala v deníku Washington Times-Herald jako fotoreportérka. Svou usilovnou prací si vybojovala renomé kvalitní společenské novinářky, proto ji také vyslali do Londýna, odkud např. přinášela reference o korunovačních oslavách nastupující britské královny Alžběty II.

Kvůli svému povolání se brzy seznámila s charismatickým J. F. Kennedym. Poznali se v květnu 1951 na večeři u manželů Bartlettových. Oba na sebe navzájem zapůsobili, ale nejprve o sebe neměli výraznější zájem. Přesto se zasnoubili, i když až 23. června 1953, a vzali se 12. září 1953. Tato velká sláva se odehrála v Newportu na Rhode Islandu v kostele Panny Marie. Krásné svatbě požehnal i sám papež, oba manželé byli totiž se svými rodinami římskokatolického vyznání. Manželům se narodily dvě dcery a dva synové, nedonošená byla Arabella (nar. 1956), Caroline (nar. 1957), John mladší (nar. 1960) a Patrick (1963), který žil bohužel jen několik dní. Po svatbě bydleli mladí Kennedyové v Georgetownu, prestižní čtvrti ve Washingtonu, D. C., protože mladý J. F. K. pracoval ve Sněmovně reprezentantů a později také v Senátu. Jackie, když to bylo možné, navštěvovala semináře dějin USA, díky znalosti cizích jazyků překládala pro manžela politické texty z francouzštiny i španělštiny.

V roce 1961 se John Fitzgerald Kennedy stal prezidentem USA. Byl velmi mladý. Jacqueline se v té době starala hlavně o děti. Uměla přesvědčit kongresmany, aby Bílý dům prohlásili za národní historickou památku. Jackie také nechala uspořádat veřejnou sbírku na jeho rekonstrukci. Pro skutečnou propagaci nechala sepsat jeho průvodce a natočit i dokument o nejslavnějším domě v dějinách Spojených států amerických. V té době se z Washingtonu stalo opravdové kulturní centrum, do prezidentova sídla byli často zvány různé celebrity, také třeba hudebníci a slavní hollywoodští herci. To si nenechal ujít J.F.K., který se lehce seznamoval s mladými ženami. Měl prý v té době několik milostných avantýr, možná i s Marylin Monroe a Audrey Hepburn. Jako milenky měl i své mladé sekretářky, se kterými v příhodném počasí často vyváděl v bazénu. Prý jeho výboje byly ovlivněny injekcemi hormonů, které musel brát kvůli bolestem ve válce zraněných zad. Jackie byla vysoce inteligentní, okouzlující a působila reprezentativně. Na veřejnosti tudíž projevovala své emoce jen minimálně. Šlo totiž o dokonalou herečku, která se dokázala podobně jako její manžel trochu i nadlidsky ovládat. Když se rodina stáhla do soukromí, byla však schopná vyvolat hysterické scény, především pokud se jednalo například o ochranu jejích dětí před novináři. Když se nastěhovali do Bílého domu, vedla Jackie prezidentskou domácnost se skutečně velkou zodpovědností. Byla prostě velice zajímavá a nápaditá.

Jackie Johna dokázala tolerovat, protože podobně v té době žily mnohé mladé rodiny v Americe. J. F. K. jí určitě miloval, stejně tak i své malé děti, které spolu měli, žil ale zároveň jako playboy, vždyť byl pořád ještě poměrně mladý. Jackie svým stylem oblékání určovala módní trendy pro ženy, ve společnosti se cítila dobře a plně se věnovala i soukromému životu. Manželé spolu zažili i několik politických otřesů, spojených se sovětskými raketami na Kubě, nepovedené invazi v Zátoce sviní, rasovými spory na Jihu a postavením berlínské zdi. Jedno ale spolu přežít nedokázali, a to atentát v Dallasu 22. listopadu 1963. Jackie zraněného Johna chránila svým tělem, ale ani to nepomohlo. Po atentátu se jako vdova přestěhovala do New Yorku, aby poskytla svým dětem spokojenější život. Tehdejší politici o ní uvažovali jako o budoucí možné viceprezidentce, senátorce nebo velvyslankyni ve Francii, ale ona všechny tyto nabídky odmítala. Rozhodla se starat hlavně o děti a také o manželův odkaz budoucím generacím. I proto nechala vybudovat například John F. Kennedy Memorial Library v Bostonu, hlavním sídle klanu Kennedyů.

Nejdřív žila poměrně dlouho o samotě, ale muži se jí nijak nevyhýbali a ona jim také ne. Nijak se jí nelíbilo, že by měla být profesionální vdovou. Proto dlouho rozvažovala a nakonec se provdala za řeckého miliardáře Aristotela Onassise. Ke svatbě došlo 20. října 1968, tedy už po smrti bratra svého prvního manžela Roberta po atentátu. Manželství z různých důvodů příliš šťastné nebylo. Ráda novému manželovi posílala vysoké účty za módní oblečení, přičemž Onassis jenom pokračoval ve schůzkách s jinými ženami. Jeho příbuzní ji brzy označovali za typickou zlatokopku, podobných manželství ve Spojených státech ale bylo v té době až dost. Po smrti druhého manžela pracovala jako redaktorka u známého nakladatelství Viking Press. Od roku 1977 zase působila jako akviziční redaktorka ve světoznámém nakladatelství Doubleday.

Od osmdesátých let žila s obchodníkem s diamanty Mauricem Tempelmanem. Zajímala se hlavně o své děti a jejich rozvoj, ale neuzavírala se ani před světem a ráda zavítala do společnosti. Byla silnou kuřačkou. Angažovala se hlavně pro zachování historických budov. Přesto ale měla spíše menší sociální cítění, což bylo ovlivněno jejím dětstvím. V některých dobách se přikláněla k feminismu. V lednu 1994 u ní diagnostikovali Non-Hodkinův lymfom, na který 19. května téhož roku ve 22:15 místního času zemřela ve svém apartmánu na Páté avenue na Manhattanu. Její pohřeb byl sice soukromý, vysílán byl ale přesto televizemi z celého světa. Byla pohřbena vedle svého manžela J. F. Kennedyho na nejslavnějším, Arlingtonském hřbitově. Později se postava Jacqueline Kennedyové Onassisové objevila v mnoha filmech různé kvality, i v dokumentárních pořadech. V italském životopisném snímku Callasová a Onassis její roli ztvárnila italská herečka Anna Valleová, dřívější Miss Italia. Také byla hlavní postavou ve filmu z roku 2016 Jackie, kde ji zahrála slavná Natalie Portmanová. Jackie rozdávala lásku, krásu a šarm, ale už navždy bude hlavně vdovou po J.F.K.