Smutné genderové role
Je to zázrak
když v poušti vytryskne pramen
i takový je zázrak
když muž myje nádobí
voda šplouchá a je radosti
jako na moři
Příspěvky PNI :-)
Jestliže
Jestliže pohlavní styk
je malá smrt
pak smrt
je malý pohlavní styk
připravujte se na nové
tenkrát poprvé
Novorozeně
Strkáš před sebou svého novorozence
prokazuješ se jím jako odznakem moci
Ale jsi jen dalším vítězem nade mnou
zatáhla jsi mi oči fialovým závěsem
Lásko
Kampak? Nenechali tě natřít plachty
nádherou tvých očí
Neřekls, že nenosíš
můj klíček po kapsách
hrála jsem si
na otrokyni tvých snů a
přineslo to nevím
– snad se vrátíš
a zůstanou
staré naděje pod polštářem
lásko!
První polibek
Řekla, že Boha velebí
a do kostela chodí
a Bůh, že sídlí na nebi
a za ruku ji vodí.
Devět smrtelných ran na obranu mé duše
My teď žijeme tak nějak podivně. Jakoby zmizela práce a přece jen co zmizela, už se vrací. Je mi to líto, protože jsem se zrovna málem probudil a rozepsal. Je noc, 2:46. Jsem roztěkaný. Myslím na moc věcí najednou. Třeba na to, jak se postupně rozpadala má racionalita. Schválně neříkám rozumnost, protože věřím, že té to šlo naopak k duhu.
Příspěvky PNI :-)
Smutné genderové role
Je to zázrak
když v poušti vytryskne pramen
i takový je zázrak
když muž myje nádobí
voda šplouchá a je radosti
jako na moři
Jestliže
Jestliže pohlavní styk
je malá smrt
pak smrt
je malý pohlavní styk
připravujte se na nové
tenkrát poprvé
Novorozeně
Strkáš před sebou svého novorozence
prokazuješ se jím jako odznakem moci
Ale jsi jen dalším vítězem nade mnou
zatáhla jsi mi oči fialovým závěsem
Lásko
Kampak? Nenechali tě natřít plachty
nádherou tvých očí
Neřekls, že nenosíš
můj klíček po kapsách
hrála jsem si
na otrokyni tvých snů a
přineslo to nevím
– snad se vrátíš
a zůstanou
staré naděje pod polštářem
lásko!
První polibek
Řekla, že Boha velebí
a do kostela chodí
a Bůh, že sídlí na nebi
a za ruku ji vodí.
Devět smrtelných ran na obranu mé duše
My teď žijeme tak nějak podivně. Jakoby zmizela práce a přece jen co zmizela, už se vrací. Je mi to líto, protože jsem se zrovna málem probudil a rozepsal. Je noc, 2:46. Jsem roztěkaný. Myslím na moc věcí najednou. Třeba na to, jak se postupně rozpadala má racionalita. Schválně neříkám rozumnost, protože věřím, že té to šlo naopak k duhu.