Non-binarita není legrace
„Nebinární, též genderqueer, je zastřešující kategorie pro genderové identity, které nejsou výlučně mužské ani ženské, a stojí tak mimo genderovou binaritu.“ (Wikipedie)
Příspěvky PNI :-)
Kdo řekl, že na velikosti nezáleží?
Táňa se zahleděla na Emu. Na kuráž vypila sklenku koňaku a zeptala se na to, co ji už delší dobu trápilo:
„Taky si myslíš, že na velikosti nezáleží?“
Ema se zarazila. Nechápala, na co se jí kamarádka ptá: „Jaké? Čeho? Kdy? Myslíš vozíku? Nebo čeho?“ Nechápala.
Táňa zavrtěla hlavou a sklopila oči: „No… toho…jak mají chlapi.“ Vykoktala ze sebe celá červená, ale trápilo ji to už dlouho a až teď našla odvahu se na to přítelkyně zeptat.
Ema se zasmála: „Ty myslíš penisu? Tak mluv normálně. Jsme přece už hezkých pár let dospělé.“ Na chvíli se zamyslela: „Proč se ptáš?“ Nečekala ale na odpověď a pokračovala: „To víš, že záleží. A sakra záleží.“
Když zafunguje chemie
„Ahoj Hani, pojď na kafe,“ zahalekala Danka na přítelkyni.
Ta jen zalapala po dechu: „Promiň, nemůžu, spěchám. Ke kadeřnici“ a už byla pryč.
Po týdnu:
Hanka jen opět mávla ve spěchu rukou: „Promiň, nestíhám. Musím si jít nechat udělat nové nehty.“
„A co zítra?“ Zajímala se Danka.
Kdys poprvé zjistil, že se necítíš být ženou?
Kdys poprvé zjistil, že se necítíš být ženou? Kolik ti bylo a jak to probíhalo?
Bylo mi asi 8 let a cítil jsem, že nechci vyspět v ženu, že chci vyspět v muže. Záviděl jsem klukům jejich „privilegia“, že vlastnili podomácku vyrobený předmět, kterému se říkalo chlustačka. Byla to rulka toaletního papíru, na konci byl balónek, dovnitř se vložila jeřabina a střílelo se. Ale holky ji nesměly mít, jen kluci. Nelíbilo se mi, že je na nás dvojí metr. Když něco provedl kluk, řeklo se: „No je to prostě kluk.“
Sex jako imperativ
o těch, kdo jej neposlouchají
Manželé po čtyřicítce se vrací ze společnosti a ukládají se ke spánku. Muž se na poslední chvíli před ulehnutím vytratí z pokoje. Dojde do kuchyně a za chvilku se vrací se sklenicí a podává ji ženě. „Co to je?“ ptá se manželka zmateně.“ „Aspirin, proti Tvé bolesti hlavy.“
„Ale mě nebolí hlava.“ „Ha! A mám Tě!“
Švagr
Sabina se už po několikáté převalila z boku na bok. Myslela si, že když změní polohu, pak snad usne. Opak byl ale pravdou – byla čím dál tím méně ospalá, čím dál, tím víc se ji ale chtělo dělat cokoliv jiného, jen ne spát.
Po chvíli to vzdala. Toto léto bylo mimořádně teplé. I když si nebyla tak stoprocentně jistá, jestli na tom, že nemůže spát, má hlavní podíl to horko.
Přesedla teda z postele na svůj invalidní vozík a zajela na druhou stranu postele, k manželovi. Spokojeně odfukoval. Pohladila ho po tváři, prsty mu vjela do vlasů a tiše zašeptala:
„Zdeňku, Zdeněčku.“
Nic. Naklonila se teda nad něho a něžně, jemně ho kousla do ouška. „Zdeněčku!“
Příspěvky PNI :-)
Non-binarita není legrace
„Nebinární, též genderqueer, je zastřešující kategorie pro genderové identity, které nejsou výlučně mužské ani ženské, a stojí tak mimo genderovou binaritu.“ (Wikipedie)
Kdo řekl, že na velikosti nezáleží?
Táňa se zahleděla na Emu. Na kuráž vypila sklenku koňaku a zeptala se na to, co ji už delší dobu trápilo:
„Taky si myslíš, že na velikosti nezáleží?“
Ema se zarazila. Nechápala, na co se jí kamarádka ptá: „Jaké? Čeho? Kdy? Myslíš vozíku? Nebo čeho?“ Nechápala.
Táňa zavrtěla hlavou a sklopila oči: „No… toho…jak mají chlapi.“ Vykoktala ze sebe celá červená, ale trápilo ji to už dlouho a až teď našla odvahu se na to přítelkyně zeptat.
Ema se zasmála: „Ty myslíš penisu? Tak mluv normálně. Jsme přece už hezkých pár let dospělé.“ Na chvíli se zamyslela: „Proč se ptáš?“ Nečekala ale na odpověď a pokračovala: „To víš, že záleží. A sakra záleží.“
Když zafunguje chemie
„Ahoj Hani, pojď na kafe,“ zahalekala Danka na přítelkyni.
Ta jen zalapala po dechu: „Promiň, nemůžu, spěchám. Ke kadeřnici“ a už byla pryč.
Po týdnu:
Hanka jen opět mávla ve spěchu rukou: „Promiň, nestíhám. Musím si jít nechat udělat nové nehty.“
„A co zítra?“ Zajímala se Danka.
Kdys poprvé zjistil, že se necítíš být ženou?
Kdys poprvé zjistil, že se necítíš být ženou? Kolik ti bylo a jak to probíhalo?
Bylo mi asi 8 let a cítil jsem, že nechci vyspět v ženu, že chci vyspět v muže. Záviděl jsem klukům jejich „privilegia“, že vlastnili podomácku vyrobený předmět, kterému se říkalo chlustačka. Byla to rulka toaletního papíru, na konci byl balónek, dovnitř se vložila jeřabina a střílelo se. Ale holky ji nesměly mít, jen kluci. Nelíbilo se mi, že je na nás dvojí metr. Když něco provedl kluk, řeklo se: „No je to prostě kluk.“
Sex jako imperativ
o těch, kdo jej neposlouchají
Manželé po čtyřicítce se vrací ze společnosti a ukládají se ke spánku. Muž se na poslední chvíli před ulehnutím vytratí z pokoje. Dojde do kuchyně a za chvilku se vrací se sklenicí a podává ji ženě. „Co to je?“ ptá se manželka zmateně.“ „Aspirin, proti Tvé bolesti hlavy.“
„Ale mě nebolí hlava.“ „Ha! A mám Tě!“
Švagr
Sabina se už po několikáté převalila z boku na bok. Myslela si, že když změní polohu, pak snad usne. Opak byl ale pravdou – byla čím dál tím méně ospalá, čím dál, tím víc se ji ale chtělo dělat cokoliv jiného, jen ne spát.
Po chvíli to vzdala. Toto léto bylo mimořádně teplé. I když si nebyla tak stoprocentně jistá, jestli na tom, že nemůže spát, má hlavní podíl to horko.
Přesedla teda z postele na svůj invalidní vozík a zajela na druhou stranu postele, k manželovi. Spokojeně odfukoval. Pohladila ho po tváři, prsty mu vjela do vlasů a tiše zašeptala:
„Zdeňku, Zdeněčku.“
Nic. Naklonila se teda nad něho a něžně, jemně ho kousla do ouška. „Zdeněčku!“