Podraz
Gábina, moje nová kolegyně, byla jen o rok starší a bydlela ve stejném domě jako já.
Měla jsem s manželem dobrý vztah, jen děti jsme, bohužel, neměli, a tak ani nevadilo, že Gábina se u nás často zastavovala – na kafé, na večeři, na partičku karet, nebo přinesla krabici chlebíčků, které nadělala a neměl je kdo sníst…
Jednou navařila plný hrnec svíčkové. Tu uměla snad nejlépe na světě a pozvala nás. Po večeři jsme otevřeli lahvinku, poseděli do půlnoci, než se ozval můj žlučník.