Skip to content
Menu

Příspěvky autora

Porno je jako čínská polívka

Rozhovor s uživatelem pornografie o jejích přínosech a rizicích
Porno je jako čínská polívka

Jak často sleduješ pornografii?

Někdy denně a někdy na to pár dnů zapomenu, takže celková frekvence tak ob den.

A cítíš to jako správnou frekvenci, není to moc nebo málo?

To záleží na tom, jestli je to dobrá nebo špatná pornografie. Myslím to v obojím smyslu, jednak jestli je kvalitní a jednak jestli je dobrá nebo špatná pro lidi. Na rozdíl od toho, co tvrdí někteří odborníci z NUDZu si myslím, že je spíš špatná pro duši, a že sledování pornografie není tak naplňující jako skutečný kontakt s druhým člověkem. A v tom druhém smyslu, když je dobrá v tom, že mně se líbí, tak je z toho vždycky lepší pocit, než když vidím něco, co jsem vlastně ani vidět nechtěl. To mě pak otravuje a mám z toho zpravidla horší pocity. A taky pornografie, která by mi vyhovovala, asi ještě nebyla natočená.

Zmínil jsi odborníky z NUDZu, kteří si podle tebe myslí, že je pornografie dobrá. Můžeš to nějak rozvést?

To jsem viděl nějaký rozhovor v DvTv kde nějaká paní tvrdila, že je to realita, a že se tam může člověk leccos dozvědět. A Veselovský, který s ní ten rozhovor dělal, tomu evidentně nebyl úplně nakloněný a říkal „Ale vždyť přece…“ a nedovedl říct, co mu připadá, že by na tom mělo být jinak, takže se to nevyřešilo. Ale nečetl jsem žádné jejich studie.

A co je v pornografii jinak než v životě?

Zabírají detailně pohlavní orgány, což obvykle v realitě, když s někým něco máš, takhle nevidíš. A pak pornografie v poslední době hrozně preferuje anální sex, který já neprovozuju, a nemyslím si, že by bylo dobře, aby se zobrazoval, protože pak to může vypadat, že je to norma. Není to tak, že bych si to musel speciálně najít, kdyby to třeba byla moje preference, v nějaké kategorii a jinde by to nebylo. Zatímco třeba gay videa nebo bisexuální videa máš pořád ve speciálních kategoriích a musíš to hledat, je to třeba až dole, tak anální sex je dneska úplná norma. Samozřejmě orální sex taky, ale proti tomu já nic nemám.

Když říkáš „norma“, myslíš si, že třeba někdo, kdo začne pornografií svůj sexuální život, to pak považuje za normu, a že to podobným způsobem praktikuje v životě?

To nemůžu úplně posoudit, ale docela tomu věřím.

Ovlivňuje pornografie nějak tvůj sexuální život, nebo i běžný život, což jsou vlastně dvě otázky?

Ne, u mě je to jedna otázka. Můj život je sexuální. Já nemám svůj život rozdělený na pracovní, osobní, sexuální a jiné životy. Myslím, že můj sexuální život obecně hodně ovlivnil můj první vztah, kdy jsme některé věci dělali a jiné jsme nedělali, a tím pro mě vznikla norma. Nemůžu úplně říct, že bych se nějak inspiroval v pornografii, ale taky bohužel nemám žádné sexuální fantazie, většinou jedině ve snu. Když jsem byl nějakou dobu ve vztahu s holkou, která vůbec neměla ráda žádný orální sex, ani pasivně, ani aktivně, tak mi to vadilo, ale nejspíš ne kvůli pornografii, ale proto, že už jsem byl zvyklý z dřívějšího vztahu. A jestli mě pornografie někdy inspirovala tak, že bych si řekl „Tohle musím vyzkoušet,“ to nevím. Spíš šlo o to, že jsem měl lehké sadistické sklony, líbily se mi třeba výprasky rákoskou, ale dřív se mi to líbilo víc než teď, protože teď už jsem tím vším přesycený. Tak to jsem hledal a chtěl vidět, ale spíš vidět, než že bych chtěl nějakou inspiraci. Byl jsem hodně orientovaný zrakově.

Takže ti nešlo o to propojit sledování pornografie s reálným životem.

Já jsem to vždycky propojoval. Přišlo mi docela fajn dívat se na pornografii s nějakou partnerkou, nakolik to kdy bylo možné. Ale propojit s reálným životem? Od té doby, co jsem přestal být výhradně orientovaný na zrak a šlo mi spíš o to něco zakoušet – protože ta pornografie se tě nijak nedotýká a nijak tě přímo neuspokojuje – tak to zatím úplně propojit nejde.

Myslíš, že je rozdíl mezi ženským a mužským pornem? Tvrdí se, že ženy mají rádi porno s příběhem.

Já nevím, to musí být ti chlapi úplně vypatlaní. Já si neumím představit, že bych si sednul, uvařil si kafe a třináct a půl minuty se díval na to, jak někdo proniká do nějakého z těch otvorů, a že by mě to bavilo. Já si osobně myslím, že tvůrci pornofilmů nejsou blbí, a že mají obrovské prostředky, takže tomu vlastně nerozumím, protože pro mě je tím ten film diskvalifikovaný. Mě absolutně nebaví se dívat patnáct minut na jednu soulož. Ale připadá mi divné, že by si řekli: „Tak ušetříme, tady dáme kameru na stativ a můžeme jít vedle natáčet zase nějaké svádění.“ Myslím si, že mají prostředky na to, aby to mělo příběh, nebo minimálně aby tam bylo nějaké napětí. Jeden můj kamarád je na kluky, ale snad jedinkrát v životě mu přišla fajn scéna mezi mužem a ženou, a to ve filmu Irreversible. Ten film byl celý vyprávěný naopak, byl strašný, protože tam šlo o znásilnění, které skončilo smrtí té ženy. Ale na začátku, ještě před tím znásilněním ona spala se svým přítelem a všelijak se pošťuchovali a spali spolu, a to se tomu kamarádovi, i když byl homosexuál, líbilo.

Myslíš, že si člověk může pornografií léčit svou vlastní neschopnost něco skutečně prožívat?

To jo. Pokud by někdo nedokázal uskutečnit onanii bez pornografie, tak je to super, protože někdy, když člověk nemá žádného dostupného sexuálního partnera, se potřebuje vybít, nebo potřebuje nějakou slast. Tehdy je dostupnost té pornografie vlastně ekvivalentní onanii, ale neléčí to ten základní problém, že je ten člověk izolovaný, a duši to nepotěší. Možná onanie bez pornografie by ji mohla vlastně potěšit víc, protože by člověk aspoň mohl rozvíjet nějaké představy. Pornografie je taková instantní, je jako čínská polívka.

To znamená vlastně nekvalitní a nevýživná… Jak jsi říkal, že teď nemáš žádné sexuální fantazie, tak mě napadlo, jestli to nemůže být tím, že existuje daleko pohodlnější možnost, jak mít nějaké vizuální vjemy, aniž by ses musel namáhat s tím, že si to budeš představovat a vymýšlet si nějaký příběh sobě na míru. Nemůže to v tomhle směru tu představivost zabíjet?

No, tak určitě ji to nepodporuje. Jde tam asi i o tu dostupnost. Možná že muži mají pocit moci, když se můžou dívat, jak se nějaká holka svlíkne, a reálně by to tak třeba neprobíhalo. Je tam pak obrovská propast mezi tím svlíknout nějakou holku, a mezi tím si jenom kliknout myší na nějakou internetovou záložku. Ty věci vlastně působí hodně odděleně. Lidi dost často žijí asexuální práci, asexuální životy v asexuálních prostorách Amazonu, a pak si teda buď pustí pornografii, anebo už chtějí hodně extrémní sexuální zážitek. Protože to oddělují – celou dobu museli být asexuální a pak třeba chtějí nějaký hodně extrémní zážitek. Ale je to jenom nápad, ve skutečnosti nevím, jak to mají druzí lidé.

Ještě to může být třeba tak, že když se jim to porno fakt líbí a sedí jim, tak v tom reálném životě pak můžou být zklamaní anebo naopak něco vyžadovat.

Můžou, no.

A navíc to můžou pak prožívat neautenticky, protože se do toho třeba stylizují.

No, to taky můžou. Můžou být zklamaní, že nedosahují takových rozměrů, takové výdrže, že jejich partnerka není tak hrozně povolná, že nejsou tak hrozně dobrý, jak si sami sebe představují, že by mohli být.

No jasně a taky asi záleží na tom, jakou hodnotu té pornografii dáš, jestli ti to třeba přijde jako norma a jestli ti to přijde žádoucí, a taky na tom, jestli víš, jaké místo to v tvém životě má, nebo jestli se tím necháš úplně okouzlit a pohltit.

No, to se mi asi stalo. Já měl jednu dobu pocit, že mě za to, že sleduju pornografii, zatknou. Já jsem vůbec nevěděl, že je legální ji v Čechách sledovat. Ty sadomasochistické stránky jsem si našel nějak sám, a i když jsem potom zjistil, že ta stejná videa jsou na Free video a na Ulož to, tak jsem měl pocit, že mě za to můžou zatknout a byl jsem pohlcený takovou temnotou. To mě pak nějak přešlo. Tím korektivem pro mě bylo to, že jsem věděl, co se mi líbí v reálném životě. Pak se to obrátilo a pornografie mě přestala zajímat v těch ohledech, které nemůžu zažívat. Už mě na ní zajímá jen to, co můžu zažívat, nebo co je aspoň představitelné, že bych mohl zažívat.

Myslíš, že je pornografie něčím prospěšná a má ve světě svoje místo, že odpovídá na nějakou reálnou lidskou potřebu nebo je to jedna z těch takzvaných umělých potřeb?

Myslím, že je dobře, že existuje. Nicméně ve chvíli, kdy je to legální, zadarmo a dostupné, tak to ty lidi nějakým způsobem ničí. Pornografie je vlastně špatná a škodlivá. Přirovnal bych ji třeba k drogám, které můžou být zakázané, a to pak strašně rostou v ceně, a i ten obchod začne být takový, že se tam začne střílet. Já mám pocit, že kdyby mi teď někdo zakázal pornografii, tak si za dva měsíce zvyknu, ale kdyby mi ji někdo zakázal před patnácti lety, tak ji budu hledat jak svatý grál. A to není dobře. Pak by to rostlo na ceně a bylo by to ještě víc manipulativní. Mě na tom samozřejmě otravuje, že ty sociologické výzkumy, které nejspíš porno studia mají, ukazují, co ti muži chtějí vidět, a mě trošku otravuje, že to není totéž, co já chci vidět. Ale třeba je to dobře, třeba se díky tomu můžu emancipovat a můžu hledat uspokojení jinde.

Příspěvky autora

Podobné příspěvky

Porno je jako čínská polívka

Rozhovor s uživatelem pornografie o jejích přínosech a rizicích
Porno je jako čínská polívka

Jak často sleduješ pornografii?

Někdy denně a někdy na to pár dnů zapomenu, takže celková frekvence tak ob den.

A cítíš to jako správnou frekvenci, není to moc nebo málo?

To záleží na tom, jestli je to dobrá nebo špatná pornografie. Myslím to v obojím smyslu, jednak jestli je kvalitní a jednak jestli je dobrá nebo špatná pro lidi. Na rozdíl od toho, co tvrdí někteří odborníci z NUDZu si myslím, že je spíš špatná pro duši, a že sledování pornografie není tak naplňující jako skutečný kontakt s druhým člověkem. A v tom druhém smyslu, když je dobrá v tom, že mně se líbí, tak je z toho vždycky lepší pocit, než když vidím něco, co jsem vlastně ani vidět nechtěl. To mě pak otravuje a mám z toho zpravidla horší pocity. A taky pornografie, která by mi vyhovovala, asi ještě nebyla natočená.

Zmínil jsi odborníky z NUDZu, kteří si podle tebe myslí, že je pornografie dobrá. Můžeš to nějak rozvést?

To jsem viděl nějaký rozhovor v DvTv kde nějaká paní tvrdila, že je to realita, a že se tam může člověk leccos dozvědět. A Veselovský, který s ní ten rozhovor dělal, tomu evidentně nebyl úplně nakloněný a říkal „Ale vždyť přece…“ a nedovedl říct, co mu připadá, že by na tom mělo být jinak, takže se to nevyřešilo. Ale nečetl jsem žádné jejich studie.

A co je v pornografii jinak než v životě?

Zabírají detailně pohlavní orgány, což obvykle v realitě, když s někým něco máš, takhle nevidíš. A pak pornografie v poslední době hrozně preferuje anální sex, který já neprovozuju, a nemyslím si, že by bylo dobře, aby se zobrazoval, protože pak to může vypadat, že je to norma. Není to tak, že bych si to musel speciálně najít, kdyby to třeba byla moje preference, v nějaké kategorii a jinde by to nebylo. Zatímco třeba gay videa nebo bisexuální videa máš pořád ve speciálních kategoriích a musíš to hledat, je to třeba až dole, tak anální sex je dneska úplná norma. Samozřejmě orální sex taky, ale proti tomu já nic nemám.

Když říkáš „norma“, myslíš si, že třeba někdo, kdo začne pornografií svůj sexuální život, to pak považuje za normu, a že to podobným způsobem praktikuje v životě?

To nemůžu úplně posoudit, ale docela tomu věřím.

Ovlivňuje pornografie nějak tvůj sexuální život, nebo i běžný život, což jsou vlastně dvě otázky?

Ne, u mě je to jedna otázka. Můj život je sexuální. Já nemám svůj život rozdělený na pracovní, osobní, sexuální a jiné životy. Myslím, že můj sexuální život obecně hodně ovlivnil můj první vztah, kdy jsme některé věci dělali a jiné jsme nedělali, a tím pro mě vznikla norma. Nemůžu úplně říct, že bych se nějak inspiroval v pornografii, ale taky bohužel nemám žádné sexuální fantazie, většinou jedině ve snu. Když jsem byl nějakou dobu ve vztahu s holkou, která vůbec neměla ráda žádný orální sex, ani pasivně, ani aktivně, tak mi to vadilo, ale nejspíš ne kvůli pornografii, ale proto, že už jsem byl zvyklý z dřívějšího vztahu. A jestli mě pornografie někdy inspirovala tak, že bych si řekl „Tohle musím vyzkoušet,“ to nevím. Spíš šlo o to, že jsem měl lehké sadistické sklony, líbily se mi třeba výprasky rákoskou, ale dřív se mi to líbilo víc než teď, protože teď už jsem tím vším přesycený. Tak to jsem hledal a chtěl vidět, ale spíš vidět, než že bych chtěl nějakou inspiraci. Byl jsem hodně orientovaný zrakově.

Takže ti nešlo o to propojit sledování pornografie s reálným životem.

Já jsem to vždycky propojoval. Přišlo mi docela fajn dívat se na pornografii s nějakou partnerkou, nakolik to kdy bylo možné. Ale propojit s reálným životem? Od té doby, co jsem přestal být výhradně orientovaný na zrak a šlo mi spíš o to něco zakoušet – protože ta pornografie se tě nijak nedotýká a nijak tě přímo neuspokojuje – tak to zatím úplně propojit nejde.

Myslíš, že je rozdíl mezi ženským a mužským pornem? Tvrdí se, že ženy mají rádi porno s příběhem.

Já nevím, to musí být ti chlapi úplně vypatlaní. Já si neumím představit, že bych si sednul, uvařil si kafe a třináct a půl minuty se díval na to, jak někdo proniká do nějakého z těch otvorů, a že by mě to bavilo. Já si osobně myslím, že tvůrci pornofilmů nejsou blbí, a že mají obrovské prostředky, takže tomu vlastně nerozumím, protože pro mě je tím ten film diskvalifikovaný. Mě absolutně nebaví se dívat patnáct minut na jednu soulož. Ale připadá mi divné, že by si řekli: „Tak ušetříme, tady dáme kameru na stativ a můžeme jít vedle natáčet zase nějaké svádění.“ Myslím si, že mají prostředky na to, aby to mělo příběh, nebo minimálně aby tam bylo nějaké napětí. Jeden můj kamarád je na kluky, ale snad jedinkrát v životě mu přišla fajn scéna mezi mužem a ženou, a to ve filmu Irreversible. Ten film byl celý vyprávěný naopak, byl strašný, protože tam šlo o znásilnění, které skončilo smrtí té ženy. Ale na začátku, ještě před tím znásilněním ona spala se svým přítelem a všelijak se pošťuchovali a spali spolu, a to se tomu kamarádovi, i když byl homosexuál, líbilo.

Myslíš, že si člověk může pornografií léčit svou vlastní neschopnost něco skutečně prožívat?

To jo. Pokud by někdo nedokázal uskutečnit onanii bez pornografie, tak je to super, protože někdy, když člověk nemá žádného dostupného sexuálního partnera, se potřebuje vybít, nebo potřebuje nějakou slast. Tehdy je dostupnost té pornografie vlastně ekvivalentní onanii, ale neléčí to ten základní problém, že je ten člověk izolovaný, a duši to nepotěší. Možná onanie bez pornografie by ji mohla vlastně potěšit víc, protože by člověk aspoň mohl rozvíjet nějaké představy. Pornografie je taková instantní, je jako čínská polívka.

To znamená vlastně nekvalitní a nevýživná… Jak jsi říkal, že teď nemáš žádné sexuální fantazie, tak mě napadlo, jestli to nemůže být tím, že existuje daleko pohodlnější možnost, jak mít nějaké vizuální vjemy, aniž by ses musel namáhat s tím, že si to budeš představovat a vymýšlet si nějaký příběh sobě na míru. Nemůže to v tomhle směru tu představivost zabíjet?

No, tak určitě ji to nepodporuje. Jde tam asi i o tu dostupnost. Možná že muži mají pocit moci, když se můžou dívat, jak se nějaká holka svlíkne, a reálně by to tak třeba neprobíhalo. Je tam pak obrovská propast mezi tím svlíknout nějakou holku, a mezi tím si jenom kliknout myší na nějakou internetovou záložku. Ty věci vlastně působí hodně odděleně. Lidi dost často žijí asexuální práci, asexuální životy v asexuálních prostorách Amazonu, a pak si teda buď pustí pornografii, anebo už chtějí hodně extrémní sexuální zážitek. Protože to oddělují – celou dobu museli být asexuální a pak třeba chtějí nějaký hodně extrémní zážitek. Ale je to jenom nápad, ve skutečnosti nevím, jak to mají druzí lidé.

Ještě to může být třeba tak, že když se jim to porno fakt líbí a sedí jim, tak v tom reálném životě pak můžou být zklamaní anebo naopak něco vyžadovat.

Můžou, no.

A navíc to můžou pak prožívat neautenticky, protože se do toho třeba stylizují.

No, to taky můžou. Můžou být zklamaní, že nedosahují takových rozměrů, takové výdrže, že jejich partnerka není tak hrozně povolná, že nejsou tak hrozně dobrý, jak si sami sebe představují, že by mohli být.

No jasně a taky asi záleží na tom, jakou hodnotu té pornografii dáš, jestli ti to třeba přijde jako norma a jestli ti to přijde žádoucí, a taky na tom, jestli víš, jaké místo to v tvém životě má, nebo jestli se tím necháš úplně okouzlit a pohltit.

No, to se mi asi stalo. Já měl jednu dobu pocit, že mě za to, že sleduju pornografii, zatknou. Já jsem vůbec nevěděl, že je legální ji v Čechách sledovat. Ty sadomasochistické stránky jsem si našel nějak sám, a i když jsem potom zjistil, že ta stejná videa jsou na Free video a na Ulož to, tak jsem měl pocit, že mě za to můžou zatknout a byl jsem pohlcený takovou temnotou. To mě pak nějak přešlo. Tím korektivem pro mě bylo to, že jsem věděl, co se mi líbí v reálném životě. Pak se to obrátilo a pornografie mě přestala zajímat v těch ohledech, které nemůžu zažívat. Už mě na ní zajímá jen to, co můžu zažívat, nebo co je aspoň představitelné, že bych mohl zažívat.

Myslíš, že je pornografie něčím prospěšná a má ve světě svoje místo, že odpovídá na nějakou reálnou lidskou potřebu nebo je to jedna z těch takzvaných umělých potřeb?

Myslím, že je dobře, že existuje. Nicméně ve chvíli, kdy je to legální, zadarmo a dostupné, tak to ty lidi nějakým způsobem ničí. Pornografie je vlastně špatná a škodlivá. Přirovnal bych ji třeba k drogám, které můžou být zakázané, a to pak strašně rostou v ceně, a i ten obchod začne být takový, že se tam začne střílet. Já mám pocit, že kdyby mi teď někdo zakázal pornografii, tak si za dva měsíce zvyknu, ale kdyby mi ji někdo zakázal před patnácti lety, tak ji budu hledat jak svatý grál. A to není dobře. Pak by to rostlo na ceně a bylo by to ještě víc manipulativní. Mě na tom samozřejmě otravuje, že ty sociologické výzkumy, které nejspíš porno studia mají, ukazují, co ti muži chtějí vidět, a mě trošku otravuje, že to není totéž, co já chci vidět. Ale třeba je to dobře, třeba se díky tomu můžu emancipovat a můžu hledat uspokojení jinde.

Kateřina

Je šéfredaktorka webu Právo na intimitu v rámci organizace Dobré místo, kde zároveň spoluvede Filosofickou dílnu a podílí se na tvorbě časopisu Na scestí a webu www.offtheroad.cz. V minulosti pracovala jako peer konzultant a peer mentor. Vystudovala obor anglistika-amerikanistika na FFUK, což byl jeden z milníků na její cestě k zotavení. Žije s přítelem v uskupení, kterému říkají „doubles“, což je termín vycházející z pojmu „singles“ a opírající se o teorii svobody ve vztahu a žití na hromádce. Zatím se tento jejich nový koncept nachází ve stádiu teorie, ale přesto jim poskytuje větší bezpečí myšlenka, že různé zamilovanosti, kterými oba trpí, neohrozí jejich domov. Více od Kateřiny na webu Off the road