Skip to content
Menu

Příspěvky autora

Před Štědrým dnem

před_štědrým_dnem

Láska se čeří v kalu vodnatých očí.
Jsem zapletená v ruském kole.
Tělo škvarek.

Chci vískat její vlasy,
chci hladit její záda,
chci usínat v jejím objetí.

Miluji vlastně jenom nešťastně
Na chvíli pomůže přivolat si blud,
anebo vyčarovat raracha,
a pak se zase topím v bezradnu.

Křičet je tak snadné
hned, jak se zavřou dveře prázdného bytu.
Zase se mi něco líhne v dřezu.

Plakat je tak těžké,
když je tělo uvězněné pod povrchem.
Když se člověk kácí jako rozhledna,
co se dlouho tyčila nad podrobnostmi světa.
Když není čím nakrmit žebráky vlastních tužeb.
Když všechny dny jsou stejně neštědré.

(2016)

Autor

  • Tereza

    Již nějakou dobu je ve středním věku. Je členkou dvou redakcí a peer lektorkou. V povznesených chvílích se považuje za filosofku a básnířku. Několik let bylo jejím středobodem i integrační divadlo. Pokud zrovna není přehnaně existenciální, daří se jí nacházet smysl v tvorbě, pomoci a silných zážitcích vzešlých z jejího zjitřeného prožívání. Prospívá jí nebrat se příliš vážně a vidět i v hrozných věcech absurditu a humor. V krajině její paměti stojí zabarikádovaná města upomínající na několik bouřlivých partnerských vztahů. Má pocit, že v celém svém životě nikdy úplně nedokázala najít ve věcech lásky svůj vlastní hlas.

    View all posts

Příspěvky autora

Podobné příspěvky

Před Štědrým dnem

před_štědrým_dnem

Láska se čeří v kalu vodnatých očí.
Jsem zapletená v ruském kole.
Tělo škvarek.

Chci vískat její vlasy,
chci hladit její záda,
chci usínat v jejím objetí.

Miluji vlastně jenom nešťastně
Na chvíli pomůže přivolat si blud,
anebo vyčarovat raracha,
a pak se zase topím v bezradnu.

Křičet je tak snadné
hned, jak se zavřou dveře prázdného bytu.
Zase se mi něco líhne v dřezu.

Plakat je tak těžké,
když je tělo uvězněné pod povrchem.
Když se člověk kácí jako rozhledna,
co se dlouho tyčila nad podrobnostmi světa.
Když není čím nakrmit žebráky vlastních tužeb.
Když všechny dny jsou stejně neštědré.

(2016)

Autor

  • Tereza

    Již nějakou dobu je ve středním věku. Je členkou dvou redakcí a peer lektorkou. V povznesených chvílích se považuje za filosofku a básnířku. Několik let bylo jejím středobodem i integrační divadlo. Pokud zrovna není přehnaně existenciální, daří se jí nacházet smysl v tvorbě, pomoci a silných zážitcích vzešlých z jejího zjitřeného prožívání. Prospívá jí nebrat se příliš vážně a vidět i v hrozných věcech absurditu a humor. V krajině její paměti stojí zabarikádovaná města upomínající na několik bouřlivých partnerských vztahů. Má pocit, že v celém svém životě nikdy úplně nedokázala najít ve věcech lásky svůj vlastní hlas.

    View all posts

Tereza

Již nějakou dobu je ve středním věku. Je členkou dvou redakcí a peer lektorkou. V povznesených chvílích se považuje za filosofku a básnířku. Několik let bylo jejím středobodem i integrační divadlo. Pokud zrovna není přehnaně existenciální, daří se jí nacházet smysl v tvorbě, pomoci a silných zážitcích vzešlých z jejího zjitřeného prožívání. Prospívá jí nebrat se příliš vážně a vidět i v hrozných věcech absurditu a humor. V krajině její paměti stojí zabarikádovaná města upomínající na několik bouřlivých partnerských vztahů. Má pocit, že v celém svém životě nikdy úplně nedokázala najít ve věcech lásky svůj vlastní hlas.