Miloš byl od dětství, po ošklivém pádu ze schodů, na vozíku. A tak se stalo, že byl ještě v šestnácti letech nepolíbený. Nahou ženu viděl jen v časopise, erotické hrátky a věci ostatní viděl jen v pornofilmu. A tak rád by se líbal, čichal k ženě, zkoušel pevnost ženských ňader, hebkost jejich kůže, jemnými doteky zkoumal, zkoušel, hledal … a přitom poslouchal vzdechy, které mu ve filmech zněly jako rajská hudba, chtěl slyšet jejich zrychlený dech, výkřiky slasti a rozkoše …
„S tím musíme něco udělat,“ řekl rázně Štěpán, jeho dlouholetý kamarád, když se mu mladý vozíčkář v jedné své slabé chvíli přiznal. A aniž by řekl proč a kam, odešel.
„Dnes večer přijdou Marťa a Danka,“ oznámil Štěpán, když se asi po deseti minutách vrátil. „Zkušené ochotné holky, ukážou ti vše – kde, jak a co, zasvětí tě do krás a tajů lásky a sexuality, neboj. Po tomto večeru už nebudeš nepolíbený. Nebudeš už ani nevinný.“
Miloš na něho vyvalil oči a nahlas polkl: „Do všeho mě zasvětí? Úplně do všeho?“
Mladý vozíčkář nevěděl, jestli se má těšit, nebo mít strach. Na jedné straně byl zvědavý, chtěl vyzkoušet, co viděl na internetu a v televizi, ale na straně druhé se bál, aby se nezesměšnil. Přece jenom, na rozdíl od těch svalovců ve filmech, měl určitá omezení. A vozík!
„Já … nevím, co dělat… nevím, co říkat…“ zakoktal.
„Klídek,“ utěšoval ho Štěpán. „Všichni jsme si tím prošli. Někdo dříve, někdo později. A od toho tady ty holky budou. Samy ti ukážou, samy tě navedou. Ty budeš jenom sedět, poslouchat a dělat, co ti řeknou. A pak už to půjde samo, neboj. Vím, o čem mluvím.“ Na chvíli se odmlčel, než pokračoval:
„Akorát tě zkasíruji o tři stovky. Koupíme víno, tyčinky, čokoládové bonbony… neboj, investice se vyplatí, bude fajn. S nimi si užiješ, něco si vyzkoušíš, něco se naučíš. Na dnešní večer, na svoji první hodinu výuky erotiky budeš vzpomínat ještě dlouho.“
Martina a Danka přišly, jak slíbily. Veselé, usměvavé, voňavé.
Štěpán nalil víno, připil na hezký večer a objal Martinu kolem pasu. Danka přistoupila k Milošovi a vjela mu prsty do vlasů. Chvíli vlasy něžně hladila, chvíli ho za ně jemně tahala. Mladý kluk slastně přivřel oči. Dívka ho začala hladit po tvářích, prsty mu sjela až na krk. Mladík se bál pohnout, bál se i dýchat. Zmocňovala se ho sladká závrať, kterou doposud neznal, kterou nikdy nezažil. Začal nasávat její vůni – vůni ženy. Tak krásnou!
„Můžu si ti sednout na klín?“ Zašeptala mu dívka do ucha a políbila ho naň.
„Budu rád,“ zavzdychal klučina slastně.
„Bolí mě nohy,“ zašeptala mu dívka do druhého ucha a jemně ho do něj kousla.
Mladý vozíčkář byl v sedmém nebi. Objal ji okolo pasu a pevně přitiskl k sobě. Jejich ústa se začala pomalu přibližovat, dech se začal zrychlovat. Na své hrudi cítil její mladá, pevná ňadra. Závrať se stupňovala, horkost z jeho břicha stoupala výš a výš. Už naplňovala celé mladíkovo tělo. A ta její krásná, opojná vůně!
Najednou se mu ale celkem prozaicky začalo chtít čůrat. Co teď?! Říct jí, ať sleze? Bylo to tak fajn mít ji na klíně. Co když si tam už potom, až se on vrátí ze záchodu, nebude chtít sednout a on tak zahodí, zničí, pokazí tu krásnou chvíli. A taky ji přece bolí nohy! Co když se ho zeptá, proč má vstát? A kam jde? Co jí řekne? Že se mu chce čůrat? Že je jak malé děcko a že musí hned na záchod? Zrovna teď! Co když mu řekne – to jsi nemohl jít předtím? Co když se mu bude smát? Všichni se mu budou smát.
Takové myšlenky se mu honily hlavou a na čelo stoupal studený pot. Cítil, že bude zle! Cítil, že už zle je! V blahé naději doufal, že to poteče dolů na sedadlo, pod jeho zadek a nikdo si ničeho nevšimne.
Omyl! Velký omyl!
Danka po chvíli ztuhla. Vytřeštila oči a vyskočila: „Mě už nohy nebolí!“
„Fakt?“ Zeptal se nevěřícně a zklamaně Miloš. Začínalo to tak slibně, tak krásně a zajímavě a on byl tak zvědavý, co bude následovat, jaké to bude dál. Stejně krásné? Hezčí? Může to být vůbec ještě hezčí? Bude se ta sladká závrať ještě stupňovat? A kam až?
„A musím už jít, mám ještě nějakou práci,“ řekla rázně Danka a bez slova rozloučení zamířila ke dveřím. Bylo to tvrdé a kruté vytržení z tak krásných chvil.
„Opravdu?“ Zvolal za ní nechápavě a hodně zklamaně Miloš.
Když však pohlédl na její sukni, potom na své kalhoty, okamžitě pochopil – velký mokrý flek na její sukni přesně obtiskoval velké mokré kolo z jeho kalhot.
A tak nevalně skončila první hodina výuky erotiky mladého vozíčkáře.
Autorka: Věra Schmidová
