Tak už jsou tady, mezi námi … A bude jich čím dál víc, zatímco nás, aspoň v Evropě, bude čím dál míň (neberu teď v úvahu migraci). A zatímco nás podle mnohých čeká úpadek a věk dekadence, je čeká evoluce tak rychlá a zhuštěná, jako by se veškerý věk lidstva stlačil do jedněch kapesních hodinek. Mám samozřejmě na mysli sexdolls a sexbots, aneb sexuální panny a sexuální roboty.
Trh s umělými pannami existuje dlouho a výrobky se čím dál více blíží dokonalosti. Nejdražší jsou ze silikonu a jejich nápodoba kůže, vlasů a sexuálních orgánů je velmi realistická, díky umělým kloubům umožňují změnu polohy a mohou být vyhřívány na tělesnou teplotu. Na trhu se objevily i modely, které mají v sobě základní AI a jsou schopny vést konverzaci. Sexuální panny se samozřejmě používají i v pornoprůmyslu, kde byly nabízeny spolu se sloganem, že sex s pannou není nevěra. Jejich prospěšnost je přirozeně předmětem sporu. Nicméně se zdá, že používání pannen může pomoci třeba v případě terapie sexuálních poruch, jako je předčasná ejakulace či problémy s erekcí, protože v těchto případech stres ze selhání s reálným partnerem celou věc ještě zhoršuje. Mohou rovněž fungovat jako zpestření sexuálního života již trochu znuděných partnerů, či jako zdroj prvních sexuálních zkušeností u lidí, pro které je z nějakých důvodů obtížné najít si partnera.
Slovem sexboti se míní sexuální panny, které jsou vybaveny rozvinutou umělou inteligencí, anebo prostě androidi umožňující simulaci pohlavního styku. Zdá se nevyhnutelné, že sexuální roboti jednou budou mít vlastní „osobnost“ a schopnost se „učit“ a vyvíjet, což dá lidem možnost k nim skutečně přilnout a mít s nimi takříkajíc intimní vztah plný „dobrodružství“, jakoliv ironicky to může znít. A také se tu jistě uplatní princip „lásky šité na míru“ – uživatel si třeba sám navrhne vzhled či zvolí povahové vlastnosti a robot také bude reagovat na jeho preference. Navíc, samozřejmě, je tu jedno jasné plus – používání sexuálních robotů nemůže vést k nechtěnému těhotenství ani k přenosu pohlavní nemoci.
Nezastavitelný a neodvratný vývoj, anebo pád do regrese, to vše vzbuzuje pochopitelně obavy u mnohých, kdo celý den nesurfují na vlně bezbřehého technooptimismu. Zatímco sexuální panny jsou brány přece jen s větším klidem jako spíše vysoce sofistikované sexuální pomůcky, o sexuálních robotech už toho bylo napsáno tolik, že vývojáři svou rafinovaností daleko zaostávají za teoretickými disputacemi. Žádný kloudný sexbot se ještě na trhu neobjevil, ale už před sedmi lety byla jednou známou feministkou založena vlivná liga proti sexuálním robotům (viz campaignagainstsexrobots.org) a počet seriózních akademických článků k tématu jde každoročně do stovek. Zakladatelky kampaně proti sexbotům namítají zejména, že to podpoří dehumanizaci a instrumentalizaci ženského těla, a psychologové varují před „koncem intimity“.
Jak to nakonec se sexboty dopadne, je jako vždy ve hvězdách. Je možné, že když něco přichází na trh s takovou pompou a zájmem, bude to nakonec mít menší dopad než třeba kdysi jedna nenápadná univerzitní seznamka (mám na mysli Marka Zuckerberga). Budou určitě lidé, kteří tomu ke své škodě propadnou a původně služební roboti natrvalo ovládnou jejich mysl a srdce (neboť právě toto je smyslem oné dystopické „vzpoury robotů“), ale i jiní, kteří budou vedeni rozmyslem, jimž to přinese nějaký užitek, anebo kteří se od toho po čase odvrátí. Určitě hrozí nebezpečí, že introvertním a plachým typům to poskytne náhražku, s níž se spokojí a nebudou to dál zkoušet s reálnými partnery. A že to povede k jisté ztrátě empatie, citlivosti a ohleduplnosti, je podle mě nasnadě, i když tady záleží na konkrétním provedení, o kterém ovšem spíše rozhodne „neviditelná ruka trhu“. Také nevím, co si myslet o nápadu, že sexboti nahradí sexuální asistenty v případě lidí s handicapem – přijde mi to dost hrozné a myslím, že každý člověk by měl mít právo na reálnou intimitu. Na druhé straně možnost užívat sexuální roboty, anebo alespoň pokročilejší umělé panny ve vězeňství mi přijde dost zajímavá, a člověka samozřejmě maně napadne, jaké by bylo jejich zapojení do péče o dlouhodobě hospitalizované klienty psychiatrických nemocnic. Další jednotlivosti ohledně budoucnosti přenechám vaší představivosti v oblasti sci-fi (můžete se přitom odpíchnout od známých filmů jako Blade Runner nebo Ex Machina, nově třeba komedie Miluj svého robota). Zatím stejně nikdo neví, kam až se to může vyvinout a kam to budou hnát finanční pobídky, příp. co bude, patrně marně, regulováno zákonem. Reálně se rýsuje otázka přípustnosti znásilnění, vede se diskuse o zákazu dětských sex robotů, diskutuje se, jak bude u sex robotů řešena otázka „souhlasu se sexem“ a zda mohou být užiteční ke společensky neškodné ventilaci různých perverzí. Co se mě samotné týče, musím říct, že „vážný“ sexuální poměr s dokonalou iluzí mi přijde trochu děsivý, víc než všechny myslitelné trapnosti, ošemetnosti, úzkosti, nebezpečí, úskalí a nepříjemnosti, které mohou doprovázet reálný pohlavní styk (nemluvím přirozeně o násilí), ale souhlasím s tím, že to může být významné rozšíření možností života, které přinese, navzdory všem obavám, i mnohé vítané plody.
