Když šel inženýr Muchin poprvé na thajskou masáž, krve by se v něm nedořezal. Poukaz od milenky nosil v peněžence téměř půl roku, odhodlal se teprve pár dní předtím, než měl kupón propadnout. Vzal si své nejlepší slipy, nevěděl zatím, co a jak. Ženě řekl, že má schůzku. Pan Muchin byl výjimečný muž. Ženě byl věrný už dvanáctým rokem a nezřídka jí přinášel po práci nějakou drobnost.
S radostí si představoval, že ho za to miluje. Jeho spolupracovnice Terezka, milenka nadřízeného, se mu už dlouho marně snažila zalíbit. Pan Muchin jí už sice několikrát pochválil blůzku, ale tím to také skončilo. Když mu šikovně podstrčila poukázku na masáž, kterou údajně dostala právě od svého milence, nemohla se dočkat, co to s ním udělá. Muchin tedy zatočil do pasáže, kde se v přízemí provozuje thajská masáž. Má to tu na starosti několik obtloustlých žen a všechny jsou zaručeně Thajky. Taková masáž může přijít i na dva nebo tři tisíce, domýšlel si pan Muchin. Teprve později se vyjasnilo, že bude moci přijít vícekrát – a to bohužel v jednom týdnu. Poprvé se vrátil domů rozechvělý a nemohl došlápnout na levou nohu. Píchalo ho v kyčli a jen doufal, že neměla Thajka příliš namalované nebo mastné prsty. Jeho dobrá žena by jistě našla jakákoli pomačkaná místa nebo otisky. Ze spižírny si vytáhl hruškový kompot a dobrosrdečně ho pojídal. Když viděl, jak manželka houpá na zahradě střídavě synka a dcerku v houpačce zavěšené na větev vlastnoručně Muchinovou rukou, bylo mu do pláče. Lovil hrušky ve šťávičce a natruc je ukusoval. Vyděšeně si prohlížel velké bílé slzy, které stékaly po jejich dužinách.
Podruhé se na masáži něco změnilo. Jako by mu plamínek ohnivé energie vystřeloval od kostrče nahoru po vzoru francouzských fontán. Bolest v kyčli se rozpouštěla a pan Muchin usnul. Večer řekl ženě o nenadálé a přitom dočasné změně pracovní doby, a to kvůli projektu. Paní Muchinová znala svého muže natolik dobře, že mu věřila, snažila se jen rozptýlit pocity viny, které na něm viděla.
Ráno si Muchin zabalil do aktovky také jedny trenky, neboť nakolik si vzpomínal, doporučila mu je Thajka jako pohodlnější. Do práce by ale v trenkách nikdy nešel, v kanceláři se na pohodlí nesmí hledět. Přinejmenším tomu věřil a vůbec – byla to rada, kterou dostal od otce. Muchin byl z inženýrské rodiny, která byla velmi dobře zapsána. Je sice trochu nepříjemné převlékat se ze slipů do trenek nad záchodovou mísou, ale děly se a budou se dít i horší věci. Kupodivu cítil zvláštní a nepovědomou chuť prodlužovat si cestu. Zastavoval se na ulici a málem by si zašel někam na kafe, kdyby se neblížila jeho hodina, a tak pokušení odolal. Přesto aspoň bezmyšlenkovitě obešel sochu na náměstí. Téměř nerad a nedobrovolně zabočil do průchodu a sešel na svou poslední thajskou masáž. Tentokrát mu byla přidělena žena, kterou nikdy předtím neviděl. Nebyla zvlášť mladá, ale její krása přece jen pana Muchina zaujala. Bylo zneklidňující, že si něčeho takového všimnul. Nedovedl v rychlosti stanovit, jestli za to může nevídaná krása ženy nebo jeho špatná duševní kondice. Když se svlékal do trenek, pociťoval dokonce cosi jako napětí a stud. Žena na něj položila ruce a pomalu a líbezně mluvila thajsky. Pan Muchin thajštinu nikdy předtím neslyšel a nejprve se v něm zvedla vlna odporu. Později se domníval, že právě tuto nešťastnou vlnu odporu využila Thajka k tomu, aby ho upoutala. Každopádně se z fontánek, které už znal z minula, stal jediný proud, který mu vytlačoval krk do výšky. Znepokojeně si uvědomoval rozehřívající se varlata. Trenky neplnily svou úlohu zdaleka tak svědomitě jako jeho osvědčené značkové slipy. Thajka tento rys ještě zdůraznila tím, že pana Muchina jemně uchopila za ztopořené přirození a stlačila na něm bod, který se později marně pokoušel hledat. Od té doby se cítil velmi uvolněně a netrápily ho žádné zlé myšlenky.
Zvala ho na prohlídku svého domova a ukazovala mu chatrče, ve kterých staré ženy skládají do rohu klestí. Tyto malé úlomky byly všechny nakradeny. Velcí majitelé dřeva se posmívají zvykům stařen a jen málokdy na některou z nich poštvou psa. Malé dřevo je ale dvakrát tak choulostivé na vítr, a proto se musí sušit uvnitř v chatrči. Je velmi důležité, aby nezabralo příliš místa. Pan Muchin na chvíli procitl a uvědomil si, že má dívka stále prsty na vrcholku jeho vzkypělého mužství. Byl to on, kdo zde byl přítomen s tak velkou silou. Stále k němu thajsky promlouvala a on si představoval, že jsou spolu jako děti. Nejspíše musel spadnout z koně, protože ležel na zemi a nemohl se pohnout. Jeho páteř byla v půlce přelomená. Možná to bylo otcovo půlmetrové zelené pravítko, které kdysi přelomil, když se s kamarádem šermovali. Malá Thajka mu opravovala obratel za obratlem, protože páteř byla nejen přelomená, ale i poškozená. Šeptala mu do uší nesouvislé útěchy. Zřejmě se bála, aby to stihla. Páteř musí být opravena dřív, než po cestě projede kočár přednosty soudu. Ten by Muchina úplně pochroumal a pak už by ho nedala dohromady. Špatně se mu dýchalo, ale krásně cítil její hlazení, které se teď soustředilo na místa blízko páteře pod lopatkami. Pokrývka ho na obnažených bedrech příjemně hřála. Tehdy si vzpomněl na ženu, jak na něj s dětmi čekají a chtějí s ním sedět u večeře. Rychle se zburcoval a chtěl vědět, kolik je hodin. Thajka nemohla pochopit, co po ní chce, a tak po chvíli marného vysvětlování zavolala kolegyni. Ta se vřítila do místnosti s takovou rychlostí, že si Muchin ani nestihl narovnat trenýrky. Tahal je nahoru, pak zase dolů, vůbec nebyl zvyklý s nimi pracovat. Thajky se mezitím rozčíleně dohadovaly, takže se nakonec vzchopil. Uraženě se oblékal zpátky do kalhot a až příliš pozdě ho napadlo podívat se na mobil. Zjistil, že masáž trvala pouhých patnáct minut namísto celé hodiny, na kterou měl nárok. Okamžitě se pokusil zjednat nápravu, ale všechny jeho námitky tlustá příručí rezolutně odmítla. „Masáž přerušena, nemůže pokračovat.“ Odpovídala na jeho naléhání zcela opačnými gesty. Nakonec se vypotácel ven uražený, ale se ctí. Bylo to přece jen zajímavé, říkal si sám pro sebe Muchin, ale brzy tento zvyk mluvit sám k sobě zase opustil.
