Jdu k tobě
Nejprve přes louky a jezera mírných pásem
Pak už se blížím k pyramidám a začíná mě sžírat pohled slunce
Pronikavý pohled sfingy mě seznává vinnou
Kalichy tropických květin chrlí sopečnou lávu
Její toxické výpary mě oněměly
Nějaký Indián nabízí pomocnou ruku
Prý že budu dobrý šaman
Víš, jak mám ráda procházky a poutě
Svaté obzvláště kde občas vyhřezá
Poznání pravdy a lži
Světlušky mi rády ukazují cestu
K bažinám, kde se rochníš rozvalený
„Ano, to je on,“ volají hlasy sirén do toho
A ty přitom někde úplně jinde
Ve vzduchu se nesou ještě jiné hlasy
Symfonické hlasy větru
mám je složit v jeden směr
Někde tam bude tvoje svatyně
Kde tě najdu v obležení přátel
Kteří se nemuseli namáhat hledáním
Protože byli lepší než já
„Tady jsi přece začínala,“
Ozve se v mé hlavě hlas
Chodím v kruhu ale není to beze smyslu
Kdyby svět byl svetr
A já stála na jeho lícové straně
Nebylo by možné obrátit ho naruby
A stanout na té rubové
Bylo by třeba ujít celou tu cestu
Tvá svatyně je Platónova jeskyně
A já celá léta viděla tvůj stín