Aby trestí řízení bylo bráno vážně, musíte mít přeraženou pánev nebo rozlámané kosti, říká advokátka Hrdá
Předsudky a bagatelizace jsou podle advokátky Lucie Hrdé (42) běžnou součástí trestního řízení v případě znásilnění. Často se bere vážně pouze, pokud je oběti vážně ublíženo na zdraví. Přesto by se lidé neměli bát čin nahlásit.
Oběti znásilnění jsou často vystrašeny a akt nenahlásí. „To že se bojíte, že vám nikdo neuvěří, je vlastně základ toho, proč se ty skutky neoznamují, pak je tam stud a v neposlední řadě dává oběť vinu sama sobě. To znamená, kdybych tam nešla, kdybych se nenapila, tohle už mi přece mělo být jasný ex post to vidím. Takový to po bitvě je každý generál. Jenže když jste na místě v té konkrétní situaci, tak vám ty věci nedojdou,“ říká advokátka Lucie Hrdá (42), která se specializuje na rodinné právo, sexualizované a domácí násilí a stalking.
Nedostatek odborné péče
Dalším velkým problémem jsou předsudky ve společnosti. Podle Hrdé prochází bagatelizací také trestní řízení. „K povšimnutí byste musela mít vypíchnuté oko, přeraženou pánev a rozlámané kosti, jinak je to vnímáno tak, že se vám vlastně zas tak moc nestalo. To, že jste mrtví uvnitř, nikdo neřeší. A když chodíte do práce nebo se věnujete koníčkům, soud na to zase nahlíží tak, že ze znásilnění těžkou posttraumatickou stresovou poruchu vlastně nemáte. Takže za prvé, nepracovat si může dovolit málo kdo, musíte se postarat o děti a za druhé práce a koníčky jsou snad jediná věc, která oběť drží při životě, aby se nezabila.“
V oblasti péče o oběti znásilnění hraje roli i nedostatek odborné péče. Sociálně právní ochrana a sociálně psychologická ochrana je proklamovaná v zákonech, bohužel psychologů je nedostatek a většina z nich má dlouhé čekací lhůty či nespolupracují s pojišťovnami. Ochranu suplují neziskové organizace, které ale mají omezené kapacity a nedostatek peněz.
Nenechte se odradit
I přes všechna úskalí je však velmi důležité akt nahlásit. Vyhledejte help line. Pokud máte akutní zranění, tak samozřejmě nemocnici, nemusíte se bát nechat vyšetřit, nemocnice nemá ohlašovací povinnost. U dítěte je to samozřejmě jiné. Hrdá dále radí, abyste našli psychologickou pomoc, akutní krizovou intervenci, kterou poskytují help line chaty různých neziskových organizací. Pokud si nejste jistí, jestli to budete chtít hlásit, vyhledejte advokáta, který je na to specializovaný. Máte právo na právní pomoc od prvního kontaktu s policií zdarma. Advokáta platí stát. A nenechte se nutit do něčeho proti své vůli.
Pamatujte na jedno – nejste v tom sami. „Nevedu si přesné statistiky, ale myslím, že v současné době máme asi 300 kauz, které jedou,“ odhaduje Hrdá. V České republice je ročně spácháno až 12 000 znásilnění, tedy 34 znásilnění denně. Z toho je každý druhý pachatel potrestán podmíněným trestem. Fyzické nebo sexuální násilí ze strany partnera po 15. roku věku zažilo 22 % žen. Psychickému, fyzickému či sexuálnímu násilí čelily dvě z pěti osob již v dětství.
Vznik nového trestného činu
Zlepšit trestní řízení by měla chystaná novela trestního zákoníku, která je v současné době ve fázi projednávání. Nově by se do definice znásilnění měl počítat verbální i neverbální nesouhlas, či situace, kdy člověk zneužije bezbrannosti svého protějšku. Rovněž by vznikl trestní čin nazvaný „sexuální útok“ – nepenetrační sexuální praktiky, jako například osahávání. Pachateli by za něj hrozilo šest měsíců až pět let ve vězení.
Zdroje:
https://www.beztrestu.cz/tvrda-data
http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-3-paragraf-186?full=1
prazsky.denik.cz, Bohumila Čiháková, 11/08/2023