Křesťanský pohled na manželství je poměrně jasný. Lidé, tedy pár, muž a žena si sebe berou navždy, protože se mají stát jedním tělem před Bohem. Lidé se v minulosti ale většinou nebrali z lásky, to si mohli dovolit jen lidé z těch nejchudších vrstev. Ze svatby jako ze sezdání totiž plynulo právo na dědění majetku a další vazby. Samozřejmě šlechta to dodržovala jasně, tam se prostě dával dohromady majetek. Obecně se taky počítalo s tím, že pokud budou někdy milovat partnera, tak se to ukáže leda až po svatbě.

K tomuto tématu, které se co chvíli objevuje v české politice jako horký brambor, vyšel 20.6. 2023 zajímavý článek na medium.seznam.cz. Sama se domnívám, že pokud se dva lidé milují a vidí ve svém vztahu takovou perspektivu, že ho chtějí posvětit manželským svazkem, měli by tu možnost mít. Manželství pro všechny, tedy i pro homosexuální páry, se stalo kolbištěm pro kulturní války, aniž by byla brána v úvahu obyčejná realita lidských životů. Osobně si myslím, že stát by neměl mluvit lidem do toho, s kým chtějí sdílet život, a zákon by měl reflektovat faktickou situaci a nelpět zbytečně na něčem, co se přežilo, jako například tolik vzývaná posvátná „tradiční rodina“.