Lepší tady než se bát, lepší žít než spát. Možná se mi mažou vzpomínky a je to správné, jdu dál, jdu daleko, byla jsem důvěřivá, lehkomyslná a všechno se úplně zvrtlo, věřit někomu, kdo lže a podvádí, v úzkostech se dál trápit nechci, nechci se litovat, ani si stěžovat. Celé je to dlouhé, ale přeci nejsem nevinná. Cokoliv, kdokoliv, co jsem já, co jsi ty, trápit tě nebudu, dávám se osud. Osudu, který jsem měla žít. Možná to úplně všechno bylo chybné, ale pořád mohu jít dál a těšit se z radosti, hodně emocí, doufám, že to všechno zvládnu, možná, že mládnu. Skrz emoce a naději, utíkám beznaději.