Zkušenost s nedostatkem soukromí při hospitalizaci
Jsem zesláblá nemocí, unavená a když něco dělám dost se potím… Tato hospitalizace mi dala hodně výzev a úkolů, po pravdě, už se sem nechci vrátit za žádnou cenu. Je mi smutno po rodičích a všem, co je venku, najednou mi došlo, že jsem tu dost izolovaná a schovaná před vším možným, ale zároveň mě tu hrozí různé nemoci, protože jsem málo odolná před viry a bakteriemi. Těším se domů na klid, který mi tolik chybí. Tady je všechno na povel, což mi už leze na nervy. Modlím se, abych našla rovnováhu po delším čase smůly. Takové slabosti, které teď mám, jsem nikdy neměla, potíže se srdcem se u mě objevily nejvíce až letos. Je bohužel zřejmé, že stárnu. Mám snad ještě možnost zhubnout… Dnes mám po dlouhé době chuť na mekáče… tak uvidím, objednám si hamburger nebo kuřecí kousky, hranolky 🙂 V poslední době je všechno celkem problematické, jsem i dost plná negativity, musím na sobě zapracovat… Zítra ráno je povlíkání postelí, to je vždycky strašný.